Nechat strach za dveřmi!

Každý den, ráno co ráno, jsem chodila do práce stejnou alejí. Je zvláštní, jak rychle se člověk stal součástí něčeho, co prostě jen „potkával“ po cestě. Tu cestu jsem znala úplně přesně, a to v každém ročním období, za jakéhokoliv počasí a s jakoukoliv náladou v sobě. Někomu by se mohlo zdát, že mluvím o desítkách let, kdepak do stereotypu se můžete dostat i za rok. Záleží, jak a co si člověk uvědomuje, jaká je jeho duše a životní příběh. Už párkrát mě napadlo, že bych mohla změnit život, a tak se stalo.

Strach je největší nepřítel.

Možná se jevím, jako přehnaně ambiciózní moderní žena, která vidí jen sebe sama a nekouká napravo ani nalevo, ale tak to není. Ostré lokty mám, ale ne tak moc, abych ubližovala lidem. Sebevědomí mám, ale ne tolik, abych ponižovala lidi okolo sebe. Co je nejdůležitější, věřím ve své sny a odhodlanost. Chci poukázat, že i citlivý člověk, který si uvědomuje svět, ve kterém žije, může dokázat velké věci. Nemusíte být neomalený, zlý a duševně ziskuchtivý skrblík, který odrovnává jednoho člověka za druhým.

Absolutní změna života

Myšlenka na absolutní změnu života tančila groteskní tanec v temném sále ruku v ruce se zoufalstvím.

Tak obrovskou touhu něco změnit, jsem nikdy dříve nepocítila. Někdy se věci nevyvíjejí tak, jak by si člověk přál. Najednou jsem se ocitla ve smutných uličkách, ze kterých se hodně špatně dostává zpět na hlavní třídu.

Neustále jsem si opakovala, na čím tvrdší dno člověk spadne, tím lépe se může odrazit. Stalo se. Lidé v mé blízkosti mě přibližovali ke dnu, sice pomalu, ale jistě na všech frontách.

Byli jako herci v divadle, kteří přesně věděli, jaká je jejich role. Všechno zlé, je pro něco dobré. Život mě pořádně nakopnul, abych si začala uvědomovat. Najednou jsem viděla, kolik falešných lidí tančilo kolem mě a že něco musím změnit, protože je to můj život. A opravdu to funguje. Na výběr byly pouze dvě možnosti, zvítězit, nebo prohrát. Odpověď si můžete domyslet sami.

Přála jsem si mít okolo sebe lidi, kteří mě budou mít opravdu rádi. Práci, která mě bude naplňovat. Toužila jsem o osobním rozvoji na umělecké linii. To jsou sny, které se narodily se mnou. Bylo to jako stavět hrad, kámen po kameni. Brala jsem situaci takovou, jaká byla. Nic jsem si nepřikrášlovala, ale snažila jsem se myslet pozitivně, zvládat malé pokroky a radovat se z nich.

Ale i přesto jsem pořád měla mozek nastavený na smutek okořeněný špetkou zoufalství. Plynul čas, byla jsem v několika nových zaměstnáních, potkávala jsem nové lidi, vrátila jsem se opět k malování a psaní.

Moje úzkostné nálady a nepředvídatelné návaly smutku pomalu, ale jistě odeznívaly.
A najednou jsem zjistila, že to jde.

Strach porazí víra v sebe.

Pokud člověk opravdu věří, dokáže obrovské věci, hlavně sám sobě. Jsem šťastná. Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu psát článek o mém roku a půl života, kdy jsem bojovala jako tygr. Uspořádat si myšlenky, v klidu, nenechat se rušit.

Cesty, jak si pomoci, jsou různé. Někdo se vnitřně rozhodne sám. Jiný osloví kouče, který nabídne pomocnou ruku a bude intenzivně pracovat na změnách s ním. Nebo se nechat inspirovat odbornou knihou, přítelem, jenž bude na blízku kdykoliv bude potřeba. Stačí nahlédnout, otevřít…otevřít knihu vašeho nového života.

Pro inspiraci, podněty a nové nápady: blog osobního rozvoje „Chci změnu“ nebo E-book v ceně 250 Kč. Objednat lze na e-mailu: info@edux.cz, Ing. Z. Tomaidesová, tel. č. 723 916 559.

Potřebujete se opět nastartovat? Poslouchejte příběhy na www.zdencinpokec.cz v podcastech úspěšných. Učím taky vizualizovat cestu osobního růst díky kreslení a vizuálním vzorům.

Rozvojové aktivity pro změny:

Nechat strach za dveřmi!